Anglický setr
Stručná charakteristika plemeneStručná charakteristika plemene
Anglický setr je velice často označován za nejkrásnějšího loveckého psa – ohaře. Je velmi krásný a elegantní, ušlechtilých tvarů, charakteru i povahy. Jeho aristokratický zjev, jemná, přítulná povaha a nápadná elegance přímo okouzlují.
Krátký historický nástin
Nejstarší zmínka o „španělu“ v Anglii pochází
z roku 1485, pozdější termín setr používá dr.J.Caius
v nejstarší knize o psech britských ostrovů z roku 1570
právě v souvislosti s loveckými španěly. Dnes jediné
užívané označení SETR je odvozeno od zvláštního způsobu
při lovu – vystavování, kdy setři při upozornění lovce
na přítomnost zvěře usedali (set), takže zkrácením ze
sedavého psa – setting dog – vznikl název setr. Výraz
siting spaniel se objevuje ještě roku 1704 v encyklopedickém
díle Dictionarum Rusticum et Urbicum.
Původ anglického setra, dvou irských setrů a gordonsetra je
odvozován od anglických loveckých španělů, zejména od
anglického špringršpaněla. Jednotlivá plemena setrů od sebe
nebyla prakticky ještě na konci 18.století rozlišována.
Anglický autor Taplin v díle The Sportsman Cabinet soudí, že
anglický setr vznikl křížením španělů používaných
k vodní práci a pointera. K rozlišení plemen setrů
dochází až na základě charakteristického zbarvení.
Největší zásluhy na rozvoji anglického setra patří Edwardu
Lawerackovi, který položil základ moderní samostatné linie
v roce 1825, a jeho pokračovateli Purcellu Llewellinovi. Proto
také některá starší literatura hovoří o setru lawerackovu.
Poprvé byli angličtí setři vystavováni 28.1.1859 na
výstavě v Newcastlu, kde patrně začíná jejich všeobecná
obliba v Anglii a následný export do Evropy a Kanady.
K nám se angličtí setři, jako ostatně všichni angličtí
ohaři, dostali v souvislosti s dovozem anglických
plnokrevných koní na dvory šlechty okolo roku 1850, kde byli
používáni jako speciální stavěči na pernatou zvěř.
Druhý a rozhodující příliv je datován rokem 1935, kdy se
již objevují angličtí setři při praktické myslivosti
v hojnějším počtu a zúčastňují se také zkoušek a
výstav loveckých psů. Od roku 1950 se u nás chovaná populace
co do počtu prakticky nemění, ale s potěšením sledujeme
neustále kvalitnější odchovy a to po všech stránkách.
Povaha, temperament
Anglický setr je v psím světě tím pravým aristokratem
s povahou velmi ušlechtilou při sobě vlastní přítulnosti
k člověku. Od toho se odvíjí dobrá cvičitelnost a celková
výchova. Díky přirozené inteligenci si snadno osvojuje mnohé
návyky a nové podněty snadno akceptuje a řeší. Znalosti
dobře uchovává i rozvíjí a temperamentně reaguje ve všech
situacích.
Z hlediska exteriéru si zejména všímáme celkové
vyváženosti všech tělesných proporcí jež na sebe plynule
navazují. Anglický setr má vždy přívětivý výraz a hrdě
nesená hlava je dokonalých tvarů. Pohyb jeho těla ozdobeného
mírně zvlněnou dlouhou srstí je plavný a pro oko
pozorovatele velmi interesantní.
Použití a uplatnění
Uplatnění tohoto plemene je rozmanité. Je využíván jako
kvalitně pracující lovecký pes v myslivecké praxi. Dále
díky vynikajícím prošlechtěným vrozeným vlastnostem je
prezentováno na soutěžích typu Field – Trials, tedy
soutěžní a sportovní uplatnění. Mnohdy až demonstrativní
krása představitelů tohoto plemene přímo svádí
k dalšímu využití a to jako reprezentativní a výstavní
psi. V neposlední řadě se uplatňují jako kultivovaní a
temperamentní společníci v rodinách.
Je téměř pravidlem, že kdo jednou vlastnil anglického setra,
zůstane tomuto plemeni věrný, což nejlépe dokládá
charizmatičnost tohoto plemene.
Anglický setr zbožňuje co nejužší kontakt se svým pánem a
doslova rozkvétá při společně vyvíjených aktivitách.
Z neloveckých je možné uvést například agility nebo
canisterapii, či jakékoli s pohybem a vzájemnou komunikací
související akce.
V rodině je přátelský. Není mu vlastní býti
„hlídacím“ psem. Dobře reaguje na výchovu nebo výcvik a
znalosti dobře uchovává a obratně rozvíjí. Přívětivý
až něžný vzhled a chování jsou zcela odzbrojující. Bez
vzájemných problémů je i případné soužití s ním
v bytě. Je ohleduplný k dětem. Vlídností a důsledností
si jej vždy dobře vychováme.
Péče a zdraví
Protože se jedná o dlouhosrsté plemeno, musíme se
základní údržbou vždy počítat. Jedná se zejména o
„pročesání“ dlouhé srsti. Frekvence česání záleží
zejména na ustájení, dále na počasí a terénu, ve kterém
se pes pohybuje.
Anglický setr je pes přirozeně čistotný a sám o sebe velmi
pečuje v rámci psích možností. Pro dokonalé vyniknutí
veškerých tělesných proporcí se vžila částečná úprava
jeho hedvábné měkké srsti, jež se provádí vystříháním
a trimováním. Prakticky nezbytné je psa upravit před
případným prezentováním na výstavě psů. Pro průběžně
opečovávanou srst při běžném využívání setra není
úprava nutná, záleží pouze na rozhodnutí majitele.
Samozřejmě bezproblémově snáší ustájení v kotci
s boudou, při soužití v bytě respektuje pro sebe vyhrazené
místo.
Anglického setra lze charakterizovat jako zdravé a sportovní
plemeno. Pro potřeby chovu se sleduje preventivně
rentgenologické vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů.
V praxi se chovní jedinci důkladně prověřují výkonem
hodnoceným na různých typech zkoušek, při výkonu práva
myslivosti je prověření výkonem při lovu. Lze tedy říci,
že při výběru štěněte ( ze zdravotního hlediska ) bychom
se měli přiklonit k odchovu po zkouškově kvalitně
ověřených rodičích s přihlédnutím na výsledek rentgenu
DKK.
Systém chovu, kontakt na klub, podmínky chovnosti
Chov je řízený jednotlivými chovatelskými kluby prostřednictvím poradců chovu. Cílem chovu je vždy zdravý pes, typický svou prací, exteriérem i charakterem.
Moravskoslezský klub chovatelů anglických ohařů (MSKAO)
Kontakt : předseda klubu pan Vlastimil Resner
Veleckého 30
615 00 Brno
548 535 848
PODMÍNKY CHOVNOSTI
- členství v MSKAO
- výstavní ocenění nejméně velmi dobrá
- plnochrupost s nůžkovým skusem
- výběr do chovu tříčlennou komisí (chovatelská rada)
- anglický setr pes – Podzimní zkoušky v I.ceně a dále jakákoli zkouška dle výběru ( Lesní zkoušky, Speciální zkoušky z vodní práce, Všestranné zkoušky, Field-trial )
- anglický setr fena – Podzimní zkoušky alespoň ve II.ceně
- pes i fena musí na zkouškách z výkonu splnit tyto limitní známky u vybraných disciplin : hledání 3, vystavování 4, vrozená chuť k práci 4, postupování 3, nos 4, poslušnost 3, klid po výstřelu 3 (známka 4 = nejvyšší ohodnocení provedení discipliny ze stupnice 4, 3, 2, 1, 0); nebo absolvovat Field-trial s oceněním alespoň 6 bodů ( v rozmezí obodování 1-20 za celkový podaný výkon ).
Český pointer a setter klub (ČPSK)
Kontakt : předseda klubu pan Josef Němec
U výtopny 5
410 02 Lovosice
0419/ 53 28 29PODMÍNKY CHOVNOSTI
- členství v ČPSK
- rentgen na dysplazii kyčelních kloubů maximálně 2/2
- výstavní ocenění nejméně VELMI DOBRÁ
- pes i fena bez rozdílu – Field – trial s oceněním alespoň 6 bodů, nebo na ostatních zkouškách (jarní, podzimní, všestranné) uspět bez ohledu na cenu přičemž je nutno splnit limitní známky viz podmínky chovnosti MSKAO.
Plemenný standard
Standard FCI
Číslo standardu : 2
Anglický setr
PŮVOD : Velká Británie
DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU :
24.06.1987
POUŽITÍ : stavěcí pes
KLASIFIKACE FCI : skupina 7 – stavěcí psi
Podskupina 2.1. britští a irští stavěcí psi
Setr
S pracovní zkouškou.
VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA :
Středně velký pes s ostře ohraničenou siluetou. Celkový
vzhled a pohyb je elegantní. vzhled.
CHARAKTERISTICKÉ POVAHOVÉ RYSY :
Velmi aktivní s vyhraněným smyslem pro lov. Mimořádně
přátelský a dobrosrdečný.
HLAVA
Je nesena vysoko, dlouhá a poměrně suchá.
MOZKOVNA :
Mezi slechy oválná s velkým prostorem pro mozek, výrazně
vystupující týlní hrbol.
Čelní sklon (stop) – výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY :
Čenich : barva černá nebo játrová, odpovídající barvě
srsti. Nozdry široce otevřené.
Morda : středně hluboká a dost hranatá. Délka mordy od stopu
k špičce čenichu má být stejná jako vzdálenost od
týlního hrbolu ke stopu.
Pysky : nepříliš převislé..
Čelisti/zuby : silné čelisti s perfektním pravidelným a
úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků
přesahuje bez mezery spodní řezáky a zuby jsou posazeny
v čelisti svisle. Je žádoucí plnochrupost.
Oči : inteligentní, mírné, vyjadřující výraz. Barva očí
od oříškově hnědé po tmavohnědou, čím tmavší, tím
lepší. Jen u psů barvy „Liver Belton: je přípustná
světlejší barva oka. Tvar oka je oválný, bulva nevystupuje.
Uši : středně dlouhé, nízko nasazené, přiléhají k líci
v hezkých záhybech. Špička ucha sametová, shora pokrytá
jemnou hedvábnou srstí.
KRK:
Dost dlouhý, svalnatý a suchý, u nasazení hlavy lehce
klenutý a dobře odsazený od hlavy. Na hrdle ani pod ním není
volná kůže. Elegantní vzhled.
TRUP:
Přiměřeně dlouhý
Záda : krátká a rovná
Hrudník : hluboký, mezi lopatkami dostatečně široký. Žebra
zakulacená a silně klenutá, sahající daleko dozadu.
Bedra : široká, lehce klenutá, silná a svalnatá.
OHÁŇKA:
Je nesena přibližně v linii hřbetu, středně dlouhá,
nesahá hlouběji než k patním kloubům. Nesmí být stočená
nebo uzlovitá, má být lehce prohnutá nebo šavlovitá.
Přitom nesmí vykazovat tendenci k nošení vzhůru. Praporce
visí v dlouhých třásních dolů. Začínají těsně pod
nasazením oháňky, směrem ke středu oháňky se prodlužují
a pak směrem ke špičce jsou postupně kratší. Srst je
dlouhá, lesklá, měkká a hedvábná, vlnitá, ale ne
kudrnatá. Oháňka se při chůzi pohybuje živě do stran, je
nesena v jedné úrovni s linií zad, ale ne výše.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY :
Lopatky : vzadu uložené a šikmé.
Lokty : sevřené, pod tělem
Předloktí : rovná a velmi svalnatá, s oblými klouby.
PÁNEVNÍ KONČETINY :
velmi svalnaté, rovněž tak široké a silné, od stehen ke
kotníkům, zánártí přiměřeně dlouhé a silné.
Kolena : dobře zaúhlená.
Patní kloub : dost nízký, ani vbočený, ani vybočený.
Tlapky : dobře formované, prsty blízko u sebe, bohatě
osrstěné mezi prsty.
CHŮZE:
Prostorný, živý, elegantní a úsporný klus. Hlava je nesena
vysoko. Pohyby pánevních končetin jsou plynulé, energické.
Hrudní končetiny se pohybují přímo a nízko nad zemí. Při
pohledu zepředu nebo zezadu se od paty dolů končetiny
pohybují svisle vůči zemi, nepřešlapují a nekřižují.
OSRSTĚNÍ
Srst : dlouhá hedvábná srst tvoří tzv.praporce na zadní
straně hrudních a pánevních končetin a na vnější straně
uší. Přiměřeně dlouhá srst je na slabinách, pokračuje na
hruď a krk, kde tvoří lem. Srst na praporcích je vždy
rovná, hladká a ne příliš bohatá. Oháňka má mít pěknou
vlajku. Na hlavě, předních stranách končetin a na ostatních
částech těla má být srst krátká a hladká, bez známek
kadeřavosti, přičemž je přípustné mírné zvlnění.
Barva : může být černobílá, žlutobílá, játrově
hnědobílá a může být i tříbarevné zbarvení ( tricolor
), tj.bílá s černou a tříslovou. Přednost se dává jemně
stříkané skvrnitosti před velkými barevnými plotnami.
VÝŠKA:
Žádoucí kohoutková výška : psi 65 – 68 cm
feny 61 – 65 cm
CHYBY:
Každá odchylka od shora uvedeného standardu musí být
považována za chybu, jejíž ohodnocení musí být
v přesném poměru ke stupni odchylky.
Psi musí mít obě zřetelně normálně vyvinutá varlata,
která jsou sestouplá v šourku.