Výmarský ohař krátkosrstý

Výmarský ohař krátkosrstý je velký lovecký pes jehož tělesná stavba vykazuje účelný pracovní typ hezkých tvarů a silných svalů. Je to všestranný, náruživý a lovecký upotřebitelný pes, ostrý na škodnou i na lidi. Svojí dominancí a sebevědomím budí dojem síly, je vytrvalý a akční. Ve své chtivosti a náruživosti umí působit až nervózním a nedočkavým dojmem.

Zemí původu je jednoznačně Německo, ale období do kterého zdatovat vznik plemene zdaleka tak jednoznačné není. Roku 1631 byl namalován obraz prince vedle stříbrošedého psa, ale nemůžeme tvrdit, že jž v té době toto plemeno bylo cíleně chováno. Vznik a šlechtění jsou spojovány s velkovévodou Karlem Augustem z Výmaru (1790) či s L. Lindblohmem (1870). Objevují se na obrazech a bezesporu při lovu a mnoho informací chybí. Okolo roku 180 se objevili první výmarští ohaři na výstavách. Ještě v roce 1879 byl výmarský ohař považován za modrou variantu NKO. 20.6.1897 byl v Erfurtu založen Spolek pro chov výmarského ohaře. Ale vznikly i spolky konkurenční a vedl se spor o „to jediné správné“ zabarvení výmarského ohaře. Naštěstí toto brzy utichlo. Major Herbert po první světové válce shromáždil zbytky plemene a začal s budováním nového chovu. VOK si brzy našel své příznivce i v Rakousku a byly doby, že v Rakousku bylo více „výmaráků“ než v samotném Německu.

Povaha výmarského ohaře je jedinečná stejně tak, jak je možné za jedinečné považovat spojení loveckého a služebního psa, které se v tomto plemeni setkává. Chuť a touha po akci dokáží způsobit, že působí až nervozním dojmem, což zpravidla doprovází „pískáním“ či štěkotem. Výmarský ohař je talentovaný a učenlivý. Jeho pán však musí dokázat, že je hoden jeho služby. Lze souhlasit s tvrzením mnoha kynologů, že „výmarák“ je nejsnáze vycvičitelný ohař pro praktického, aktivního lovce, neboť má vynikající schopnost učit se prací. Exteriér klade důraz na tělesnou stavbu a velmi na předpisové standardní zbarvení srsti a drápů.

Výmarský ohař je všestranně upotřebitelný lovecký pes, který i dobře hlídá dům. Je specialistou pro práci po výstřelu a nepřekonatelný stopař. Po kvalitním výcviku odvádí svému vůdci precizní práci. Na loveckých zkouškách různého typu vždy předvádí nadšený aport a bezvadné stopařské disciplíny. Při zkušeném tréninku a vedení je schopen více než standardní polní práce. Má kvalitní nos, který využívá specificky pro plemeno. Dnes výmarský ohař zažívá údobí velké popularity. Nemusí to však pro plemeno znamenat jen samá pozitiva. Výmarský ohař je totiž pes spíše pro již zkušenějšího majitele. Z neloveckých aktivit výmarského ohaře určitě potěšíme vším, co je spojeno s pobytem v přírodě a s pohybem. Je třeba opatrně zacházet s výmaráckou ochotou k aportu, abychom neměli psa, kterému se celý svět vtělil do tenisového míčku. Při agility či canicross bude výmarský ohař srdnatým sportovcem. Další své využití nachází toto plemeno jako služební pes, například při vyhledvání drog a nelegálních pasažérů či pes záchranářský. V rodině tíhne výmarský ohař k budování dominantního postavení, což snadno zvládneme naprostou důsledností při výchově již od štěněte. Je učenlivý, dobře kombinuje vlastní vlohy a výcvik a toto odvádí při práci pro svého pána.

Péče o VOK je snadná a nenáročná, nevyaduje nic nad rámec běžné starosti o krátkosrstého psa. Dobře snáší venkovní ustájení. Toto plemeno není zatíženo žádnými pravidelně se vyskytujícími nemocemi, či vadami ani získanými, ani vrozenými. Při výběru štěněte bychom měli sledovat zkouškovou kvalitu rodičovského páru a případně RTG DKK.