Maďarský ohař krátkosrstý

Maďarský ohař krátkosrstý je pes střední velikosti, elegantního vzezření, vyrovnaných proporcí pracovního psa. Díky svému charakteru těžce snáší hrubé zacházení. Kromě své lovecké vášně se cítí dobře i v lidském obydlí, je distingovaný, přátelský, vyrovnané povahy.

Historickým domovem viszly je zřejmě Panonie, stará římská provincie na Dunaji, dnešní část Maďarska. Doprovázely výbojné Huny jako psí pomocníci pro lov se sokoly. Se svými pány překročily Karpaty a objevují se na území střední Evropy. Jednoznačné zmínky o ptačích psech, ohařích a Vislách nacházíme na uměleckých dílech a v dopisech maďarské šlechty již od roku 1500. Žlutočervené typické zbarvení je přisuzováno promísení krve viszly se psy, které chovali Turci v dobách, kdy maďarská kultura byla Turky silně ovlivňována. Jednoznačně vystavovacím ohařem se viszla stala, jako ostatně mnoho jiných plemen ohařů, až s rozvojem palných zbraní. V různých krajích dnešního Maďarska se vyvinula lokální plemena vykazující však společné rysy, zejména ve zbarvení a ve způsobu práce. V 18. století začal chov vizsly v dnešním pojetí na dvoře rodiny Zayy v Zayugroc. Ranou pro populární a kvetoucí chov byl kolem roku 1880 dovoz anglických pointerů a setrů, kteří lépe vyhovovali tehdejším potřebám lovců a zájem o domácí plemeno se postupně vytrácel. Počátkem dvacátého stolení je konkurence zejména anglických pointerů a německých krátkosrstých ohařů tak silná, že se skalní příznivci MOK začínají obávat o samotnou existenci plemene. Lze se domnívat, že v žilách vizsly koluje v důsledku přikřížení krev anglických pointerů, transylvánských ohařů, výmarských ohařů a dokonce i setrů. Velká snaha o renesanci plemene sklidila své ovoce již roku 1928, kdy byl vydán první plemenný standard a následně v roce 1935, kdy byl MOK uznán FCI jako plemeno. Velkým úspěchem bylo, když roku 1924 pes v majetku Karoly Babas, šampion Vegvari Betyar zvítězil na FT před pointery a německými ohaři. Viszlám je vlastní přátelská povaha, dobrá paměť a kombinační schopnosti, které společně s výbornými loveckými instinkty z nich činí kvalitního moderního ohaře. MOK rád udržuje kontakt se svým pánem, je učenlivý a velmi chápavý. Nabité vědomosti dobře uchovává a rozvíjí s naprostou jistotou je používá při řešení známých i neznámých situací. Je velmi citlivý na zacházení, vyloučena je jakákoli hrubost, či větší fyzický nebo psychický nátlak. V chování je vždy vstřícný, komunikativní a přátelský.

Uplatnění MOK je naprosto univerzální. S dobrým výcvikem je to ideální pomocník lovce pro vše, co vyžaduje praktická myslivost. Své pracovní nadání a schopnosti pravidelně předvádí na různých typech loveckých zkoušek a soutěží a nutno podotknout, že ne vždy bezpodmínečně v rukou zkušených vůdců. Je snadno cvičitelný a voditelný.

Všechny výše jmenované vlastnosti, kterými se viszla může pyšnit ní činí velmi příjemného společníka. Je šťastná nejen na lovu, ale při všech aktivitách, při kterých může doprovázet svého sportovněji založeného pána. Procházky přírodou miluje stejně jako sporty typu canicross, agility a vše ostatní spojené s pohybem a vzájemnou komunikací s pánem. Pro svoji povahu je viszla velmi vhodná pro canisterapii. Je tolerantní a ohleduplná k dětem, členy své rodiny/smečky má ráda a respektuje je. Vlídností a důsledností z ní vždy vychováme psa přítele.

Srst vizsly je prakticky bezúdržbová. Speciálním kartáčem můžeme případně pomoci odstranit vylínaný chlup. Měkký pelíšek nebo podestýlka pomůže vyvarovat se eventuálním otlakům na hrudi či loktech. Dobře snáší soužití s rodinou v bytě i venkovní ustájení. Při pobytu na letním slunci je vhodné části těla nekryté srstí ošetřit krémem s vyšším UV filtrem. Část populace (do 25%) může být náchylná ke kožním vyrážkám a alergickým reakcím zejména na břiše a v „podpaží“ a spodní straně slechů. Zpravidla stačí ošetření hypermanganem nebo heřmánkovým či řepíkovým obkladem. Problematiku DKK by bylo vhodné sledovat monitorováním výsledků snímků větší části populace toliko preventivně. V praxi dochází ke kvalitnímu prověření zdravotního stavu chovných jedinců výkonem. Dá se říci, že při výběru štěněte (ze zdravotního hlediska) tohoto plemene bychom měli sledovat zkouškovou kvalitu rodičovského páru a případně výsledky RTG DKK.