Anglický setr

Stručná charakteristika plemene
Krátký historický nástin
Povaha, temperament
Použití a uplatnění
Péče a zdraví
Systém chovu, kontakt na klub, podmínky chovnosti
Plemenný standard

Stručná charakteristika plemene

Anglický setr je velice často označován za nejkrásnějšího loveckého psa – ohaře. Je velmi krásný a elegantní, ušlechtilých tvarů, charakteru i povahy. Jeho aristokratický zjev, jemná, přítulná povaha a nápadná elegance přímo okouzlují.

Krátký historický nástin

Nejstarší zmínka o „španělu“ v Anglii pochází z roku 1485, pozdější termín setr používá dr.J.Caius v nejstarší knize o psech britských ostrovů z roku 1570 právě v souvislosti s loveckými španěly. Dnes jediné užívané označení SETR je odvozeno od zvláštního způsobu při lovu – vystavování, kdy setři při upozornění lovce na přítomnost zvěře usedali (set), takže zkrácením ze sedavého psa – setting dog – vznikl název setr. Výraz siting spaniel se objevuje ještě roku 1704 v encyklopedickém díle Dictionarum Rusticum et Urbicum.
Původ anglického setra, dvou irských setrů a gordonsetra je odvozován od anglických loveckých španělů, zejména od anglického špringršpaněla. Jednotlivá plemena setrů od sebe nebyla prakticky ještě na konci 18.století rozlišována. Anglický autor Taplin v díle The Sportsman Cabinet soudí, že anglický setr vznikl křížením španělů používaných k vodní práci a pointera. K rozlišení plemen setrů dochází až na základě charakteristického zbarvení. Největší zásluhy na rozvoji anglického setra patří Edwardu Lawerackovi, který položil základ moderní samostatné linie v roce 1825, a jeho pokračovateli Purcellu Llewellinovi. Proto také některá starší literatura hovoří o setru lawerackovu.
Poprvé byli angličtí setři vystavováni 28.1.1859 na výstavě v Newcastlu, kde patrně začíná jejich všeobecná obliba v Anglii a následný export do Evropy a Kanady.
K nám se angličtí setři, jako ostatně všichni angličtí ohaři, dostali v souvislosti s dovozem anglických plnokrevných koní na dvory šlechty okolo roku 1850, kde byli používáni jako speciální stavěči na pernatou zvěř. Druhý a rozhodující příliv je datován rokem 1935, kdy se již objevují angličtí setři při praktické myslivosti v hojnějším počtu a zúčastňují se také zkoušek a výstav loveckých psů. Od roku 1950 se u nás chovaná populace co do počtu prakticky nemění, ale s potěšením sledujeme neustále kvalitnější odchovy a to po všech stránkách.

Povaha, temperament

Anglický setr je v psím světě tím pravým aristokratem s povahou velmi ušlechtilou při sobě vlastní přítulnosti k člověku. Od toho se odvíjí dobrá cvičitelnost a celková výchova. Díky přirozené inteligenci si snadno osvojuje mnohé návyky a nové podněty snadno akceptuje a řeší. Znalosti dobře uchovává i rozvíjí a temperamentně reaguje ve všech situacích.
Z hlediska exteriéru si zejména všímáme celkové vyváženosti všech tělesných proporcí jež na sebe plynule navazují. Anglický setr má vždy přívětivý výraz a hrdě nesená hlava je dokonalých tvarů. Pohyb jeho těla ozdobeného mírně zvlněnou dlouhou srstí je plavný a pro oko pozorovatele velmi interesantní.

Použití a uplatnění

Uplatnění tohoto plemene je rozmanité. Je využíván jako kvalitně pracující lovecký pes v myslivecké praxi. Dále díky vynikajícím prošlechtěným vrozeným vlastnostem je prezentováno na soutěžích typu Field – Trials, tedy soutěžní a sportovní uplatnění. Mnohdy až demonstrativní krása představitelů tohoto plemene přímo svádí k dalšímu využití a to jako reprezentativní a výstavní psi. V neposlední řadě se uplatňují jako kultivovaní a temperamentní společníci v rodinách.
Je téměř pravidlem, že kdo jednou vlastnil anglického setra, zůstane tomuto plemeni věrný, což nejlépe dokládá charizmatičnost tohoto plemene.
Anglický setr zbožňuje co nejužší kontakt se svým pánem a doslova rozkvétá při společně vyvíjených aktivitách. Z neloveckých je možné uvést například agility nebo canisterapii, či jakékoli s pohybem a vzájemnou komunikací související akce.
V rodině je přátelský. Není mu vlastní býti „hlídacím“ psem. Dobře reaguje na výchovu nebo výcvik a znalosti dobře uchovává a obratně rozvíjí. Přívětivý až něžný vzhled a chování jsou zcela odzbrojující. Bez vzájemných problémů je i případné soužití s ním v bytě. Je ohleduplný k dětem. Vlídností a důsledností si jej vždy dobře vychováme.

Péče a zdraví

Protože se jedná o dlouhosrsté plemeno, musíme se základní údržbou vždy počítat. Jedná se zejména o „pročesání“ dlouhé srsti. Frekvence česání záleží zejména na ustájení, dále na počasí a terénu, ve kterém se pes pohybuje.
Anglický setr je pes přirozeně čistotný a sám o sebe velmi pečuje v rámci psích možností. Pro dokonalé vyniknutí veškerých tělesných proporcí se vžila částečná úprava jeho hedvábné měkké srsti, jež se provádí vystříháním a trimováním. Prakticky nezbytné je psa upravit před případným prezentováním na výstavě psů. Pro průběžně opečovávanou srst při běžném využívání setra není úprava nutná, záleží pouze na rozhodnutí majitele.
Samozřejmě bezproblémově snáší ustájení v kotci s boudou, při soužití v bytě respektuje pro sebe vyhrazené místo.
Anglického setra lze charakterizovat jako zdravé a sportovní plemeno. Pro potřeby chovu se sleduje preventivně rentgenologické vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů. V praxi se chovní jedinci důkladně prověřují výkonem hodnoceným na různých typech zkoušek, při výkonu práva myslivosti je prověření výkonem při lovu. Lze tedy říci, že při výběru štěněte ( ze zdravotního hlediska ) bychom se měli přiklonit k odchovu po zkouškově kvalitně ověřených rodičích s přihlédnutím na výsledek rentgenu DKK.

Systém chovu, kontakt na klub, podmínky chovnosti

Chov je řízený jednotlivými chovatelskými kluby prostřednictvím poradců chovu. Cílem chovu je vždy zdravý pes, typický svou prací, exteriérem i charakterem.

Moravskoslezský klub chovatelů anglických ohařů (MSKAO)
Kontakt : předseda klubu pan Vlastimil Resner
Veleckého 30
615 00 Brno
548 535 848

PODMÍNKY CHOVNOSTI

- členství v MSKAO
- výstavní ocenění nejméně velmi dobrá
- plnochrupost s nůžkovým skusem
- výběr do chovu tříčlennou komisí (chovatelská rada)
- anglický setr pes – Podzimní zkoušky v I.ceně a dále jakákoli zkouška dle výběru ( Lesní zkoušky, Speciální zkoušky z vodní práce, Všestranné zkoušky, Field-trial )
- anglický setr fena – Podzimní zkoušky alespoň ve II.ceně
- pes i fena musí na zkouškách z výkonu splnit tyto limitní známky u vybraných disciplin : hledání 3, vystavování 4, vrozená chuť k práci 4, postupování 3, nos 4, poslušnost 3, klid po výstřelu 3 (známka 4 = nejvyšší ohodnocení provedení discipliny ze stupnice 4, 3, 2, 1, 0); nebo absolvovat Field-trial s oceněním alespoň 6 bodů ( v rozmezí obodování 1-20 za celkový podaný výkon ).

Český pointer a setter klub (ČPSK)
Kontakt : předseda klubu pan Josef Němec
U výtopny 5
410 02 Lovosice
0419/ 53 28 29

PODMÍNKY CHOVNOSTI

- členství v ČPSK
- rentgen na dysplazii kyčelních kloubů maximálně 2/2
- výstavní ocenění nejméně VELMI DOBRÁ
- pes i fena bez rozdílu – Field – trial s oceněním alespoň 6 bodů, nebo na ostatních zkouškách (jarní, podzimní, všestranné) uspět bez ohledu na cenu přičemž je nutno splnit limitní známky viz podmínky chovnosti MSKAO.

Plemenný standard

Standard FCI
Číslo standardu : 2
Anglický setr

PŮVOD : Velká Británie

DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU : 24.06.1987

POUŽITÍ : stavěcí pes

KLASIFIKACE FCI : skupina 7 – stavěcí psi
Podskupina 2.1. britští a irští stavěcí psi
Setr
S pracovní zkouškou.

VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA :
Středně velký pes s ostře ohraničenou siluetou. Celkový vzhled a pohyb je elegantní. vzhled.

CHARAKTERISTICKÉ POVAHOVÉ RYSY :
Velmi aktivní s vyhraněným smyslem pro lov. Mimořádně přátelský a dobrosrdečný.

HLAVA
Je nesena vysoko, dlouhá a poměrně suchá.

MOZKOVNA :
Mezi slechy oválná s velkým prostorem pro mozek, výrazně vystupující týlní hrbol.
Čelní sklon (stop) – výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY :
Čenich : barva černá nebo játrová, odpovídající barvě srsti. Nozdry široce otevřené.
Morda : středně hluboká a dost hranatá. Délka mordy od stopu k špičce čenichu má být stejná jako vzdálenost od týlního hrbolu ke stopu.
Pysky : nepříliš převislé..
Čelisti/zuby : silné čelisti s perfektním pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků přesahuje bez mezery spodní řezáky a zuby jsou posazeny v čelisti svisle. Je žádoucí plnochrupost.
Oči : inteligentní, mírné, vyjadřující výraz. Barva očí od oříškově hnědé po tmavohnědou, čím tmavší, tím lepší. Jen u psů barvy „Liver Belton: je přípustná světlejší barva oka. Tvar oka je oválný, bulva nevystupuje.
Uši : středně dlouhé, nízko nasazené, přiléhají k líci v hezkých záhybech. Špička ucha sametová, shora pokrytá jemnou hedvábnou srstí.

KRK:
Dost dlouhý, svalnatý a suchý, u nasazení hlavy lehce klenutý a dobře odsazený od hlavy. Na hrdle ani pod ním není volná kůže. Elegantní vzhled.

TRUP:
Přiměřeně dlouhý

Záda : krátká a rovná
Hrudník : hluboký, mezi lopatkami dostatečně široký. Žebra zakulacená a silně klenutá, sahající daleko dozadu.
Bedra : široká, lehce klenutá, silná a svalnatá.

OHÁŇKA:
Je nesena přibližně v linii hřbetu, středně dlouhá, nesahá hlouběji než k patním kloubům. Nesmí být stočená nebo uzlovitá, má být lehce prohnutá nebo šavlovitá. Přitom nesmí vykazovat tendenci k nošení vzhůru. Praporce visí v dlouhých třásních dolů. Začínají těsně pod nasazením oháňky, směrem ke středu oháňky se prodlužují a pak směrem ke špičce jsou postupně kratší. Srst je dlouhá, lesklá, měkká a hedvábná, vlnitá, ale ne kudrnatá. Oháňka se při chůzi pohybuje živě do stran, je nesena v jedné úrovni s linií zad, ale ne výše.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY :
Lopatky : vzadu uložené a šikmé.
Lokty : sevřené, pod tělem
Předloktí : rovná a velmi svalnatá, s oblými klouby.

PÁNEVNÍ KONČETINY :
velmi svalnaté, rovněž tak široké a silné, od stehen ke kotníkům, zánártí přiměřeně dlouhé a silné.
Kolena : dobře zaúhlená.
Patní kloub : dost nízký, ani vbočený, ani vybočený.
Tlapky : dobře formované, prsty blízko u sebe, bohatě osrstěné mezi prsty.

CHŮZE:
Prostorný, živý, elegantní a úsporný klus. Hlava je nesena vysoko. Pohyby pánevních končetin jsou plynulé, energické. Hrudní končetiny se pohybují přímo a nízko nad zemí. Při pohledu zepředu nebo zezadu se od paty dolů končetiny pohybují svisle vůči zemi, nepřešlapují a nekřižují.

OSRSTĚNÍ

Srst : dlouhá hedvábná srst tvoří tzv.praporce na zadní straně hrudních a pánevních končetin a na vnější straně uší. Přiměřeně dlouhá srst je na slabinách, pokračuje na hruď a krk, kde tvoří lem. Srst na praporcích je vždy rovná, hladká a ne příliš bohatá. Oháňka má mít pěknou vlajku. Na hlavě, předních stranách končetin a na ostatních částech těla má být srst krátká a hladká, bez známek kadeřavosti, přičemž je přípustné mírné zvlnění.
Barva : může být černobílá, žlutobílá, játrově hnědobílá a může být i tříbarevné zbarvení ( tricolor ), tj.bílá s černou a tříslovou. Přednost se dává jemně stříkané skvrnitosti před velkými barevnými plotnami.

VÝŠKA:
Žádoucí kohoutková výška : psi 65 – 68 cm
feny 61 – 65 cm

CHYBY:
Každá odchylka od shora uvedeného standardu musí být považována za chybu, jejíž ohodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky.
Psi musí mít obě zřetelně normálně vyvinutá varlata, která jsou sestouplá v šourku.